Internet Info, s.r.o. Lupa Root Měšec Podnikatel DigiZone Slunečnice Vitalianew Bomba Navrcholu Weblogy Jagg Woko Dobrý web Computer.cz SK: MojeLinky
Root.czBlogyTomas M

Podsvícená klávesnice Speed Link SL-6453

Tomas M, 3. 08. 2011, 15:11 v kategorii hardware,

Koupil jsem si tuhle klávesnici s nadějí, že snad konečně uvidím na písmenka i při úplné tmě, neb Linuxová konzole v textovém režimu (bílé písmo na černém pozadí) mi nijak extrémně nesvítí a monitor tudíž na osvětlení kláves nestačí.

SPEEDLINK SL-6453-SSV-A Atmos Illuminated Keyboard

Nicméně mé nadšení poměrně prudce opadlo. První zádrhel byl, když klávesnice odmítala naprosto fungovat po zapojení do KVM switche. Oficiální důvod? KVM switch prý poskytuje jen 100mA, zatímco klávesnice potřebuje 120mA. Nemám nejmenší tušení, co to mA je (asi miliampéry) a ani to vědět nechci. Chci aby mi to fungovalo. No nic, výkřik do tmy nic nespravil, takže jsem klávesnici zapojil do USB portu počítače přímo, KVM přepínač ode dneška už používat nemusím, že :)

Fajn, klávesnice už alespoň píše. Ale v Linuxu nesvítí. Oficiální řešení uvádí výrobce přímo ve FAQ na svých stránkách: xset led 3. Katastrofa. Tohle samozřejmě v textové konzoli nespustím, neb mi chybí DISPLAY. Takže klávesnice svítí jen se zapnutým scroll lockem. To, že je v takovém stavu absolutně neovladatelný textový terminál nemusím snad nikomu vysvětlovat. Jak z toho ven?

Rozebrat, vyhodit.

Synology úložiště už dorazilo

Tomas M, 14. 07. 2011, 08:35 v kategorii Nezařazené,

Soutěž na rootu o nejlepší blog skončila už dávno, ale kvůli prázdninám a nějakým dnům volna na počest Mistra Jana jsem vyhraný Synology DS110J dostal až teď v úterý.

Po rozbalení krabice na mě zasvítil zelený papírek READ ME FIRST. Ovšem jediné, co na něm bylo napsáno, bylo něco ve smyslu že Navštivte synology.com pro updejty a seznam disků, které se do boxu hodí. A jéje, že by bylo třeba něco se speciálními konektory? Nevadí, papír recikluji dle návodu na zadní straně, a už se jímám vybalování boxu.

Jak se do toho strkají baterky?

Jaksi se mi podařilo to otevřít, sláva, je tam klasický SATA. Mám já někde volný sata disk? Nemám. Ale moment, někde tu přece leží Western Digital externí disk 2TB. Jak ho jen rozebrat? Na tohle jsem fakt levej, nikde nevidno ani šroubek. Pomohl youtube. Nechápu, jaktože zrovna TOHLE video má 100 000 zobrazení. To snad tolik lidí tenhle externí disk rozebírá? Fakt záhada.

Nicméně mám kliku, disk je kompatibilní. Radši jsem ho po rozebrání zase složil, a nejdřív odzálohoval 400GB dat pryč, předpokládaje, že box bude hned formátovat. Předpoklad byl správný.

Zajímavé je, že není DS110j dodáván s nainstalovaným systémem, musí se tam tedy před prvním použitím nahrát nějakých 150 MB dat operačního systému z přiloženého CD (GNU GPL licence vytištěná na A5 papírku mě vede k závěru, že to bude nějaký Linux). Už jsem zmiňoval, že v celém baráku nemám ani jedinou funkční CD mechaniku? No, nemám. Naštěstí jsem byl obdařen VDSL O2 internetem o rychlosti 16Mbit, což na okraji Šumperka, kilometr od ústředny, je víc než nadsvětelná rychlost, takže jsem potřebný software a obraz OS stáhl za pár minut.

Už mi to tu všechno hezky běží. Jediné k čemu mám trochu výhrady, je ext3 filesystém, který mi to na partišnách vytvořilo, pamatuju si před pár (hodně) lety jak dlouho mi trval fsck na ext3 na 100 gigabajtovém disku... Někdo by si myslel, že žurnálovací filesystém fsck nepotřebuje... (proto mimochodem všude používám XFS, protože tam fsck opravdu neexistuje). Už se těším na výpadek proudu, abych to mohl vyzkoušet.

Celkově jsou tedy pocity spíš pozitivní, dokonce jsem pro box našel i využití (úložiště nahrávaných filmů ze satelitu), takže spokojenost :) Těším se na další soutěž :)

Viral vodafonu

Tomas M, 6. 07. 2011, 15:50 v kategorii Vtip,

Dnes jsem na nějakém webu viděl (z donucení) další nepřeskočitelnou video reklamu. Tentokrát na vodafone. V ní skáče igráček instalatér na pódiu a rapováním hledá zákazníky pro svou instalatérskou firmu. Pointa mi nějak uniká, ale číslo na zádech instalatéra jsem si poznamenal: 776/977121. Co myslíte, je to nějaké soukromé číslo a když tam zavolám, nějaký naštvaný pán mi vynadá, že mu stále někdo volá, a bude mě chtít dát k soudu? :) Kdo tam zavolá? :)

Snadný prachy s mojeID

Tomas M, 24. 06. 2011, 09:01 v kategorii Podnikání, mojeID, root,

V komentářích k minulému příspěvku jsem byl kritizován za názor, že se na internetu válí snadný prachy. Jisté hlasy dokonce namítaly, že nic jako snadný prachy ani neexistuje. Dnes se tedy s vámi podělím o jeden konkrétní příklad, jak na internetu ke snadným penězům přijít, a to konkrétně díky mojeID.

MojeID je projekt společnosti nic.cz, což je neziskové sdružení a správce domény CZ. Většinová část registračního poplatku za každou českou doménu (.cz) jde na konto tomuto sdružení, ovšem sdružení musí tyto peníze v něčem rozpustit, neboť je neziskové a nesmí generovat zisk. Proto nic.cz vyrábí různé projekty, které z těchto peněz financuje. MojeID je jedním z nich. Kolik bylo rozpuštěno ve vývoji nevím, nicméně zdá se, že na propagaci mají teď vyhrazené 4.000.000,- korun.

Prosazení jednotného přihlašování přes mojeID je stejné jako nasazení IPv6. Dokud nebude dost poskytovatelů, kteří ho podporují, nebudou mít uživatelé patřičný zájem si mojeID registrovat. A na druhou stranu, dokud nebude dost uživatelů s registrovaným mojeID, nevyplatí se službám dělat implementaci, když vlastně skoro není pro koho. Jak z toho ven? Cesta je jediná. Motivovat (např. finančně) jednu ze zůčastněných stran. Pánové a dámy z NIC.CZ se rozhodli (a podle mě správně) motivovat stranu poskytovatelů, tedy služeb.

Jak vysoká je finanční motivace poskytovatele? Pokud vaše služba (portál, shop, forum, cokoli) naimplementuje registraci a přihlašování s mojeID, zaplatí NIC.CZ hezkých 50 korun za zaregistrovaného uživatele. Má to malý háček, s počtem celkově zaregistrovaných uživatelů v celém systému odměna za jednoho klesá, prvních 33.333 registrací je za 50 Kč, dalších 33.333 za 40 Kč, a dalších 33.334 za 30 Kč. Pak akce končí. Jednoduchou matematikou se dobereme k celkové sumě vynaložené za registrace, která činí již uvedených 4 miliony korun za celkem 100.000 registrací.

Snadný prachy? Rozhodně. Máte-li již mojeID implementované, stačí podepsat smlouvu s NICem. Pokud mojeID ještě nepodporujete, předpokládám že jeho nasazení je otázkou na pár hodin pro zkušeného programátora, na pár dnů pro nezkušeného. Za 1.000 uživatelů registrovaných přes vás (registrace je pro ně zdarma) inkasujete čistá ruka 30-50.000 Korun (před zdaněním).

Všimla si toho i firma internet info (provozovatel rootu, lupy, etc) a vyhlásila soutěž Ipad nebo kindle za mojeID registraci. Ipad je za cca 12.000 a Kindle za 5.000, iinfo musí tedy rozdat alespoň 340 registrací aby se jim vložená investice do výhry vrátila. Předpokládám že to nebude žádný problém.

Vzhledem k motivačnímu programu NIC.CZ se dá předpokládat, že dříve či později k hromadnějšímu rozšíření mojeID opravdu dojde (navzdory mým pochybnostem ze začátku). Jestli se tedy nechystáte mojeID sami implementovat, určitě ho dříve nebo později budete chtít použít jako uživatel. Tak proč si jej neregistrovat právě teď přes iinfo s šancí na výhru, než jindy a jinde bez šance, že.

Blogovací soutěž na rootu

Tomas M, 22. 06. 2011, 19:27 v kategorii blog, root,

Zapojil jsem se jako několik dalších autorů do soutěže na rootu o nejlepší blog post. Něco málo blogovat jsem chtěl už dávno, a soutěž byla nutným a postačujícím impulsem k tomu se zaregistrovat a začít. Ne že bych nutně potřeboval klávesnici (mám jich dost) nebo NAS (bez redundance je úplně o ničem), vlastně ani sám nevím proč mě to blogovat přimělo, ale stalo se.

Strategie

Pokud se někdo rozhodl psát a vyhrát, musel se jistě zamyslet nad strategií. Psát moře příspěvků a nebo málo, ale kvalitních? Nebo moře a kvalitních zároveň? Omyl. S větším množstvím napsaných příspěvků rapidně klesá šance na výhru. Dokonce paradoxně s větším množstvím příspěvků vysoké kvality klesá šance o to rychleji. Jak to? Na konci každého týdne byl utvořen seznam blog postů, a široká veřejnost mohla hlasovat pro jeden nejlepší. Samozřejmě každý hlasující má jiný okruh oblíbených témat. Proto vysoké množství různých postů o různých tématech vede k tomu, že autor sice dostane celkově třeba i 80% hlasů na své příspěvky, ale hlasy se rozloží na jednotlivé posty. Když by jich bylo třeba 10 a jejich kvalita vyrovnaná (byť i extrémně nadprůměrná), dostane v našem případě na každý post v průměru procent pouhých 8.

Varianta vysoké kvantity tedy padá. Pokud měl člověk mít šanci na výhru, bylo třeba napsat pouze malý počet kvalitních příspěvků, aby si sám sobě nekonkuroval. (Zde "kvalitních" znamená zkrátka příspěvků které budou čtenáři rootu více hodnotit).

Závěr

Nevím, jestli potlačení velkého počtu kvalitních příspěvků bylo v záměru autorů soutěže. V každém případě bych pro příště (jestli nějaké bude) navrhoval první místo dát spíše pisateli s největším součtem hlasů na všechny jeho blog posty za celé období. A především zvolit ceny, které budou opravdu motivační. U mě sice motivace byla "vyhrát, ať už cokoli", protože mi nejde o věcné ceny, ale o malicherný pocit vítězství (které, pokud přijde, si vždy s notnou dávkou ješitnosti vychutnám, i když vím, že nemá valného významu), u jiných bloggerů to ale mohlo působit spíš demotivačně.

Google Kráva

Tomas M, 17. 06. 2011, 12:52 v kategorii Vtip,

Tento blog post není vtip, opravdu ne. Vážně. Přísahám.

Před nedávnou dobou jsem objevil v google labs 3d model těla člověka. Na výběr je mužská i ženská postava, a do detailu jde zobrazit svalovou, kosterní, oběhovou, nervovou a trávící soustavu. A rozmnožovací, samozřejmě.

Technologie Google pronikají v posledních letech do podniků, škol, a domácností, není tedy divu že nedávno zaútočil tento internetový gigant i na poli agro-technickém, a to přímo v prostředí kravínů.

Představujeme Google Krávu (Google Moo)

Google Moo (kráva) je projekt postavený na stejném principu jako google body. Pro zvídavé doplním, že na verzi Google Kůň a Google Prase se zatím nepracuje. Youtube video zde

Celý vtip tohohle příspěvku je v tom, že tohle OPRAVDU NENÍ VTIP! :)

Peníze dělají peníze, i bez peněz

Tomas M, 16. 06. 2011, 08:38 v kategorii Podnikání,

V předchozím blog postu jsem radil začínajícím podnikatelům, aby se vyvarovali používání podnikatelských peněz pro osobní účely, jako je nakupování aut a domů, a plození potomstva. Naopak je nezbytně nutné drtivou většinu peněz z podnikání vracet zpět do podnikání, což umožní rychlejší růst a v důsledku víc peněz pro osobní spotřebu.

Dnes se podíváme na byznys model, který je možné realizovat i bez vlastních finančních prostředků, a výrazně na něm profitovat, ovšem nikoli bez rizika. Nazval jsem ho podnikání přes páku. Princip je vcelku jednoduchý, spočívá v nakupování už existujících výdělečných projektů za peníze půjčené na úrok od třetí strany.

Krok 1: ocenění a volba projektu. Na internetu i mimo něj je možné nakoupit již hotové a profitující pojekty za řádově 12ti až 24-násobek měsíčního čistého zisku (např. na flippa.com). Proč by někdo profitující projekt za dvouletý zisk prodával? Jednoduše třeba proto, že potřebuje peníze hned, a ne až za 2 roky. Samozřejmě je nutné zvážit důvěryhodnost prodejce, důvěryhodnost statistik ohledně projektem generovaného zisku, a v neposlední řadě faktor "čím je zisk generován". Projekt s několika tisíci stávajícími uživateli, generující příjem pomocí měsíčního předplatného, které se strhává stávajícím uživatelům automaticky z kreditní karty, poskytne jistě vyšší míru jistoty budoucích stabilních zisků než projekt výhradně závislý na prodeji reklamy, která se ukazuje na webu surferům přicházejícím z nestabilního zdroje jako jsou vyhledáváče.

Krok 2: páka. Jakkoli se může 24-násobek měsíčního zisku zdát jako obrovské číslo, není nutné mít počáteční kapitál vůbec žádný. Kupříkladu uvažujme projekt se stabilním měsíčním příjmem 10 000 peněžních jednotek (řekněme korun, ale totéž platí pro euro, atd). Nakoupit takový projekt za 240 000,- Kč se nemusí jevit jako ideální volba, ovšem uvažujme, že jsme schopni si oněch 240 tisíc půjčit, řekněme na 15% úrok (RPSN), na 5 let. Takovouhle půjčku vám dají snad všude. Měsíční splátka takového úvěru bude 5 710,- Kč, tedy cirka polovina toho co projekt vydělá.

Krok 3: už jen zisk, sociální jistoty, a dovolená v jugoslávii :) Splátky půjčky, za kterou jsme nakoupili projekt, činí 5 710,- Kč měsíčně, zisk z projektu je 10 000 Kč měsíčně. Po odečtení tedy každý měsíc uzavíráme s bilancí čistého zisku 10 000 - 5 710 = 4 290,- Kč. Podstatné je zdůraznit, že jsou tyto peněžní prostředky k dispozici již od prvního měsíce, a to aniž bychom museli vynaložit jedinou korunu z vlastního kapitálu (který samozřejmě ani nemáme).

Volba nakupovaného projektu je samozřejmě stěžejní. Pokud přestane vydělávat dost peněz dřív, než je splacená půjčka, bude problém. Proto je ideální jednak volit pokud možno projekty se stabilním a neotřesitelným příjmem (např. ve formě již popsaných uživatelů subscriberů), a druhak potom výše popsaný postup několikrát zopakovat a rozložit tak riziko na projektů několik.

Video rekordér svépomocí

Tomas M, 13. 06. 2011, 18:10 v kategorii DVB-S, DVB-T, Linux, Nezařazené, TV,

Chcete-li nahrávat televizní pořady, ať už z pozemního DVB-T vysílání nebo ze satelitního DVB-S, potřebujete jednak tuner s podporou v Linuxu, a pak nějaký kus software, který ve vámi stanovených časech naladí na tuneru danou frekvenci a uloží video+audio stream požadované délky na disk.

Takový software může být třeba VDR nebo MythTV. Pro nedostatek trpělivosti se mi ovšem ani jeden ze zmíněných dvou nepodařilo nakonfigurovat pro moje potřeby, a tak mi nezbylo, než si software napsat vlastní. Jak jinak než v bashi, vždyť je to triviální záležitost, stačí szap (je součástí dvb apps), cat, a cron. Nazval jsem to cdvbrec, jako cron-dvb-recorder, a stáhnout si to zájemce může zde: cdvbrec.tar.gz

  • Konfigurace cdvbrec

    Po rozbalení do kořenového adresáře je ještě potřeba nakonfigurovat cron, aby se skript spouštěl s právy roota každou minutu (crontab -e): * * * * * /usr/bin/cdvbrec

    Pak už jen libovolně přidávat nahrávané programy do /etc/cdvbrec/schedule.conf

    Konfigurační soubor má následující syntaxi:
    1 | HBO | 07:35 | 160 | 2011-06-06 | Avatar
    1 | AXN CS | 01:05 | 55 | 2011-06-07 | FlashForward - Vzpominka na budoucnost
    1 | Film+ | 22:00 | 100 | 2011-06-07 | Repli-Kate
    1 | HBO | 20:00 | 95 | 2011-06-12 | Bez soucitu

    1 je číslo DVB adaptéru (u mě SASC-NG zařízení kvůli dekódování z karty v SmartMouse readeru)
    HBO je jméno kanálu na který se má tuner naladit, musí odpovídat záznamu z channels.conf
    07:35 je startovací čas. Nutno zadat s počáteční nulou pro hodiny menší než 10
    160 je počet minut jak dlouho nahrávat
    2011-06-06 je datum kdy nahrávat, je možné použít i Mon Tue Wed atd.
    Avatar je název programu (podle toho se vytvoří adresář do kterého se film uloží)

    Konfigurace cest se dá změnit v /etc/cdvbrec/settings.conf

  • Poznámky pod čarou

    Pokud ladíte cokoli jiného než já (Astra 23.5), budete ještě muset do /etc/cdvbrec/channels.conf uložit seznam vašich programů a frekvencí. Vyhledání kanálů pro váš satelit či anténu provedete nejlépe pomocí dvbscan, scan, nebo w_scan.

    Software nehlídá kolize v nahrávání ani chyby, a očekává, že máte funkční szap (pro DVB-S). Kdo používá něco jiného (třeba tzap) ten musí editovat /usr/bin/cdvbrec přímo a změnit si to. Trochu krkolomně je vyřešen tuning, neb mi někdy karta odmítá přes sasc-ng hned dekódovat, takže se ladění frekvence dělá nadvakrát, první pokus se po pěti vteřinách ukončí, a pak po chvíli začne druhé ladění, už naostro. Je to hrozné, ale od té doby co jsem to zavedl nedošlo k jedinému problému.

    Samozřejmostí je nutnost udržování aktuálního času v systému, to jde buďto pomocí ntp (internetem) nebo dvbdate (přímo z dat posílaných televizním vysílačem / satelitem), o tom možná někdy příště.

    Swapování do RAM s zcache

    Tomas M, 7. 06. 2011, 11:35 v kategorii Cache, Kernel, Linux, Server, swap,

    Moje praktické zkušenosti s klasickým diskovým swapem na serverech jsou veskrze negativní. Pokud serveru dojde paměť RAM a začne swapovat na disk, všechno se natolik zpomalí, že server přestane stíhat vyřizovat další požadavky, zahltí se, a je s ním konec úplně. Proto na žádném svém serveru nemám aktivní swapovací diskový oddíl, a má-li dojít RAM, tak ať raději oom-killer zabije nějaké procesy, než aby se zhroutil celý systém.

  • Swapování do RAM ... novinka v kernelu 2.6.39

    Nedávno vydané Linuxové jádro 2.6.39 přináší novou featuru, takzvanou Transcendentní paměť, a na ní postavený mechanizmus vyrovnávací paměti zcache, která spojuje výhody swapu s rychlostí paměti RAM.

    Trancendentní paměť (nedokážu název lépe přeložit) je speciální typ paměti s následující charakteristikou:
    - nikdo nezkouká jak je veliká
    - zápis do ní nemusí vůbec proběhnout
    - zapsaná data můžou zmizet dřív, než budou kdy zase čtena

    Na první pohled se může takový typ paměti jevit nepoužitelným, ale v reálné implementaci, kdy je jako transcendentní paměť namapováno kus RAM, jde o velmi důmyslnou pomůcku, jak implementovat zcache a zmírnit množství vstupně výstupních operací s úložnými zařízeními. (Poznámka: Trancendentní paměť nemusí být nutně vždy jen v RAM)

  • Co je to zcache

    Laicky řečeno je zcache komprimovaný swap v RAMce. Do tohoto prostoru se mohou ukládat jak delší dobu nepoužívané bloky page cache (ty mohou kdykoli svévolně zmizet), tak i bloky RAM určené k odswapování (ty se samozřejmě ztratit nesmějí). Samotný přesun z RAM do RAM by moc smysl nedával, ale zcache je plně komprimovaná (používá rychlou kompresi lzo1x), data jsou před přesunem tedy zmenšena a po přesunu je k dispozici více RAM paměti, než bylo před ním.

  • Příklad jak to celé funguje:

    Pracuje-li naše aplikace s diskem, volá systémové funkce read() a write(). Systém daná data z disku přečte a uloží do paměti RAM do takzvané page cache. Přistupuje-li pak naše nebo i cizí aplikace ke stejným datům na disku, systém už nic ze zařízení nečte, a rovnou vrací data z page cache. Protože je ale RAM malá a celý disk se nacachovat nedá, je nutné čas od času některou cache zahodit, a uložit si místo ní nově načtená data z jiného místa na disku, se kterými se pracuje právě teď. Budou-li právě zahozená data některou aplikací opět požadována, musí se znovu načíst z disku (a to stojí čas).

    Díky zcache však nejdojde k okamžítému zahození dat z paměti, ale k jejich kompresi a přesunu. Tím se uvolní místo pro data nová, a při případném požadavku na data předchozí není nutné je číst z disku, ale jednoduše se přečtou (dekomprimují) ze zcache. A právě tím se ušetří I/O (vždy pomalé vstupně výstupní operace s diskem, které jsou mnohem větší brzda než ta trocha procesorového výkonu, která se použije pro kompresi či dekompresi dat u zcache).

    Obdobně zcache slouží jako mezistupeň pro paměť, kterou je nutné swapnout na disk, tj nejprve se systém pokusí uložit komprimovaný blok do zcache a tím uvolnit paměť, a teprve když to neprojde tak se zapisuje do swap oddílu na disku.

  • Konfigurace:

    Zcache je ve vanila Kernelu od 2.6.39, ale reálně zapnout se dá až od verze 3.0 (kvůli čemusi, na čemž závisí). V make menuconfig se konfiguruje volbou:
    Device drivers -> Staging drivers -> [Y] Dynamic compression of swap pages and clean pagecache pages

  • Jak se dělá byznis

    Tomas M, 6. 06. 2011, 19:06 v kategorii Podnikání,

    Už během studií na vysoké škole jsem založil firmu a začal jsem, tak jako i několik mých dalších kamarádů, vydělávat vlastní peníze. Podnikat během studií bylo výhodné i kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění, které platil za mě (jakožto podnikajícího studenta) stát.

    Někteří z mých kamarádů byli mnohem úspěšnější než já, někteří mnohem méně, ale ve výsledku jsme měli všichni to samé - nic. Veškeré vydělané peníze padly na běžné výdaje typu jídlo, bydlení, oblečení, cestování, auto, atd... Čas pokročil, všichni jsme si našli manželky nebo partnerky, a protože peníze z podníkání jsou, udělali jsme si děti, vzali půjčky a koupili domy. Vydělané peníze, přestože jich je teď víc, kompletně zpolyká rodina a hypotéka. Zdá se vám to v pořádku? Mě ne. A tady se dostávám k jádru problému.

    Podnikání totiž nemá být zdrojem financí pro pokrytí běžných životních potřeb, tak jak jsem si dřív myslel. Když moje firma vydělá po zdanění částku X, ale 90% peněz se utopí ve splátkách rodinného domu nebo je sprominutím prožere moje rodina, zbyde na rozvoj firmy žalostně málo. Kdyby se situace obrátila a já 90% vydělaných peněz mohl reinvestovat zpět do podnikání, vydělám v příštím období ne X, ale už třeba 1.5x tolik, nebo 2x tolik. Kdybych si pak pro osobní potřebu vyplácel jen zbylých 10%, bude vyplácená částka růst a růst, spolu s tím jak poroste byznis.

    Reinvestovat většinu vydělaných prostředků zpět mi nyní připadá naprosto samozřejmé a nutné. Na takový krok je ale teď pozdě, protože osobní výdaje jsou tak vysoké, že to už neumožňují. Snažím se tedy reinvestovat alespoň těch zbylých 10%, ale růst je pomalý.

    Takže rada pro všechny začínající podnikatele: myslete na svou budoucnost, a reinvestujte co jde. Nežeňte se do ženění zbytečně brzo, nezadlužujte se kupováním domů a vozů, a protože opakování je matka moudrosti, reinvestujte.