<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Tomas M</title>
	<atom:link href="http://tomasm.blog.root.cz/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://tomasm.blog.root.cz</link>
	<description>Just another blog</description>
	<lastBuildDate>Wed, 09 May 2012 08:44:56 +0000</lastBuildDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.9.1</generator>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
			<item>
		<title>I Linux potřebuje defrag</title>
		<link>http://tomasm.blog.root.cz/2012/05/08/i-linux-potrebuje-defrag/</link>
		<comments>http://tomasm.blog.root.cz/2012/05/08/i-linux-potrebuje-defrag/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 08 May 2012 13:44:44 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Tomas M</dc:creator>
				<category><![CDATA[Filesystémy]]></category>
		<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[Nezařazené]]></category>
		<category><![CDATA[Server]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://tomasm.blog.root.cz/?p=368</guid>
		<description><![CDATA[Kdysi dávno, ještě na vysokoškolské koleji, mi kamarád ukazoval jak si kompiluje XFS filesystém, který tehdy nebyl ještě součástí jádra. V porovnání s tehdy jediným souborovým systémem ext2 byl XFS něco jako malý zázrak, žurnálování a z něj plynoucí především absence zdlouhavého fsck byla jasnou výhodou.
O něco později, když už byly žurnálovací systémy běžně v [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Kdysi dávno, ještě na vysokoškolské koleji, mi kamarád ukazoval jak si kompiluje XFS filesystém, který tehdy nebyl ještě součástí jádra. V porovnání s tehdy jediným souborovým systémem ext2 byl XFS něco jako malý zázrak, žurnálování a z něj plynoucí především absence zdlouhavého fsck byla jasnou výhodou.</p>
<p>O něco později, když už byly žurnálovací systémy běžně v jádru, jsem na mém prvním hostingovém serveru přecházel z ext2 na reiserfs. Měl jsem s ním ale hrozné výkonostní problémy, reiser byl pomalý jak slimák, bylo to nepoužitelné. A světe div se, všechny výkonostní problémy zmizely po přechodu na XFS. Možná to nebylo filesystémem, ale diskem. Možná tím, že jsem při přechodu systémovou partišnu přeinstaloval a tudíž možná změnil ještě něco dalšího. A možná to bylo úplně něčím jiným, to už teď nezjistím. Každopádně XFS bylo svižné jak svižňa, takže jsem od té doby zavrhl všechny ostatní filesystémy a XFS používám naprosto všude. Výkon pro mé potřeby (webservery) absolutně vyhovující, jediné co bych uvítal vylepšit je rychlost mazání souborů, to je teda dost pomalé vytváří to vysoký load.</p>
<p>Nicméně i přes tento nedostatek jsem spokojen. Už několikrát jsem musel po havárii hardwaru xfs opravovat na degradovaných polích, a zatím vždy se mi povedlo vesměs všechny data dostat zpátky přes xfs_repair. Dnes jsem po letech ovšem natrefil na další (pro mě dosud neznámou) featuru, a tou je defrag. Celé roky jsem žil v mylném přesvědčení, že defragmentace není u XFS nutná, nicnémě opak je pravdou. Teda abych pravdu řekl, nevím jestli je NUTNÁ, nicméně je možná. A dokonce celkem jednoduše, a za běhu systému.</p>
<p>Tímhle příkazem se zanalyzuje diskový oddíl, pro každý soubor se spočítá počet fragmentů, a výsledek je vypsán:<br />
<code><br />
root@darkstar:~# xfs_db -r /dev/sda5<br />
xfs_db&gt; frag<br />
actual 198698, ideal 64254, fragmentation factor 67.66%<br />
xfs_db&gt; quit<br />
</code><br />
</p>
<p>Ve výpisu výše vidíme, že 67.66% dat je fragmentovaných ne moc ideálně, tudíž je na snadě spustit defragmentaci:<br />
<code><br />
root@darkstar:~# xfs_fsr -v /dev/sda5<br />
</code><br />
</p>
<p>Program xfs_fsr sice jako parametr akceptuje soubor zařízení (diskového oddílu), nicméně pracuje s namountovaným filesystémem. Vyhledá soubory, které jsou příliš fragmentované, a opraví je tak, že ve stejném adresáři vytvoří jejich dočasnou kopii (pokud možno nefragmentovanou) a pak "přeznačkuje" originální soubor, aby používal nová zkopírovaná data. Operace přeznačkování je atomická. Po provedené defragmentaci jsem se dostal na fragmentation faktor 2%, což vypadá mnohem líp <img src='http://tomasm.blog.root.cz/wp-includes/images/smilies/icon_smile.gif' alt=':)' class='wp-smiley' /> </p>
<p>Jedno úskalí to ovšem má - někdy je pozici dat fyzicky na disku nutné udržet, např. LILO si fyzicky mapuje bloky na disku odkud čte vmlinuz při bootování. Proto je buď potřeba pomocí xfs_io označit patřičné soubory jako nedefragmentovatelné, nebo jednoduše po defragmentaci spustit lilo, aby si fyzické umístění kernelu refreshnulo.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://tomasm.blog.root.cz/2012/05/08/i-linux-potrebuje-defrag/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>21</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>MySQL Master-Slave replikace</title>
		<link>http://tomasm.blog.root.cz/2012/04/26/mysql-master-slave-replikace/</link>
		<comments>http://tomasm.blog.root.cz/2012/04/26/mysql-master-slave-replikace/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 26 Apr 2012 09:15:07 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Tomas M</dc:creator>
				<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[MySQL]]></category>
		<category><![CDATA[Server]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://tomasm.blog.root.cz/?p=340</guid>
		<description><![CDATA[Dnes jsem si na rootu přečetl článek o master-slave replikaci. Některé věci tam uvedené jsou zbytečné, jiné zavádějící, a dost podstatné údaje chybí, proto tímhle blog postem věc napravím. Provozuju Master-Slave replikaci už nekolik let na devíti serverech a za tu dobu jsem už nějaké praktické zkušenosti nasbíral.

Popis funkce replikace
Jak replikace funguje? Na master serveru [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Dnes jsem si na rootu přečetl článek o master-slave replikaci. Některé věci tam uvedené jsou zbytečné, jiné zavádějící, a dost podstatné údaje chybí, proto tímhle blog postem věc napravím. Provozuju Master-Slave replikaci už nekolik let na devíti serverech a za tu dobu jsem už nějaké praktické zkušenosti nasbíral.</p>
<ul></ul>
<li><strong>Popis funkce replikace</strong></li>
<p>Jak replikace funguje? Na master serveru se každý SQL dotaz, který uživatelé vykonají, ukládá do binárního logu, což je velký soubor někde na disku, obvykle v adresáři s daty mysql. Slave servery se po síti k master mysql připojují a tento soubor sekvenčně čtou a vykonávají ty samé SQL dotazy na své lokální kopii databáze. Tím vzniká na slave serveru kopie dat z masteru, s určitým spožděním (obvykle max secundy). Pro replikaci musíme něco málo nastavit, a pak slave serveru předat informaci, z kterého souboru má na masteru začít číst a od jaké pozice, toť vše.</p>
<p>Výhodou replikace, kromě těch popsaných v článku, je například zálohování. Pokud je databáze rozsáhlá, může být zálohování časově velmi náročnou operací, a po čas zálohování musí klienti čekat, což je nepřijatelné. Proto je vhodné databázi na pozadí replikovat jinam, a zálohu provádět z dat na slave serveru - pokud bude trvat hodinu, nikomu to nebude vadit, replikace jednoduše počká a po dokončení zálohy se zase obnoví od místa kde přestala, žádný z klientů nebude nijak ovlivněn.</p>
<ul></ul>
<li><strong>Nastavení masteru</strong></li>
<p>Základní nastavení masteru je jednoduché, a bylo vesměs popsáno v článku. První věcí je povolit networking (zrušit případné skip-networking, a vypustit uváděný bind-address), aby se k masteru mohly slave servery připojit. Toto nastavení může být podle použité distribuce buť v my.cnf, nebo v rc skriptu který databázi startuje (jako argument pro mysqld). Dále pak je třeba nastavit zmíněné server-id (v my.cnf, ID musí být unikátní) a vytvořit uživatele s příslušnými právy pro replikaci (sql příkazem, v tabulce mysql.user). Nutno dodat, že replikační uživatel nepotřebuje žádná jiná oprávnění. Pokud uživatele přidáte či editujete přímým zásahem do tabulky mysql.user, je nutné změněné hodnoty naloudovat do běžícího mysqld procesu pomocí sql dotazu FLUSH PRIVILEGES.</p>
<p>V článku uvedené binlog-ignore-db=mysql je vhodné ve speciálních případech, kdy opravdu nechci změny v databázi mysql replikovat; pokud ale konkrétně toto není naším explicitním cílem, doporučuji tento krok ignorovat a nechat replikovat vše. Nicméně je binlog-ignore-db velmi užitečný pro zamezení replikování databází či tabulek, které opravdu replikovat nechceme, ušetří se tím jak bandwidth po síti tak i load a místo na disku na slave serveru.</p>
<p>Nutno zmínit několik dalších užitečných parametrů pro nastavení na masteru:</p>
<p><u>expire_logs_days=5</u> ... na masteru určí, po jak dlouhé době se budou mazat binárlní logy. Pár dnů je optimální hodnota</p>
<p><u>binlog-format=mixed</u>... umožňuje bezpečně replikovat i SQL dotazy, které by jinak replikovat nešly, jako UPDATE tbl SET a=1 LIMIT 1. Místo zalogování takového SQL příkazu dojde k logování a následné replikaci rovnou provedené změny. Pokud tohle zapomenete, použije se defaultně statement-based replikace - uvedený SQL dotaz se na slave serveru provede, ale nikdo nezaručuje že ovlivní přesně ty samé řádky jako na masteru.</p>
<ul></ul>
<li><strong>Nastavení slave</strong></li>
<p>Co se týká nastavení na slave serveru, tak ani master-host ani jiné věci není potřeba nikde konfigurovat v my.cnf, to je v článku uvedeno mylně. Stačí nastavit každému slave jeho unikátní server-id (v my.cnf) a pak replikaci nastartovat příkazem CHANGE MASTER [...]. MySQL si potřebné parametry uloží, a následně je i aktualizuje. Použití replicate-do-db také není nutné, v situaci kdy chci replikovat vše, resp. vše kromě tabulek či databází uvedených pro ignorování. Co však v článku chybělo byly dva parametry které považuji za nezbytné:</p>
<p><u>slave_compressed_protocol=1</u> ... umožní kompresi dat posílaných po síti, a tudíž rychlejší replikaci (v drtivé většině případů je čas na kompresi a dekompresi kratší, než čas potřebný navíc pro přenesení většího bloku dat po síti). Velmi doporučuji, především pokud je slave server připojen k masteru rychlostí pod 100Mbit/s</p>
<p><u>slave_net_timeout=10</u> ... udává počet sekund pro timeout. Ve chvíli, kdy 10 vteřin nepřijdou z masteru žádná data, považuje se spojení za porušené a slave se přikonektí znovu. Defaultní hodnota je v řádech hodin, což je absurdní. Vezmu-li v úvahu, že master server provádí nějaké zápisy téměř nepřetržitě, je 10 sekund bezpečná hodnota.</p>
<ul></ul>
<li><strong>Start replikace existujících databázi za chodu</strong></li>
<p>Pokud chci začít replikovat existjící živou databázi, postupuji následovně:<br />
- nastavím konfiguraci pro master a restartnu master (stačí restart mysqld procesu, netřeba rebootovat)<br />
- nastavím konfiguraci pro slave<br />
- na masteru z jedné konzole spustím sql příkaz "FLUSH TABLES WITH READ LOCK"<br />
- po uzamknutí natvrdo zkopíruju (z jiné konzole) všechny mysql data někam bokem, nebo přimo na slave<br />
- během kopírování si ještě poznačím (z první konzole) odpověď na sql dotaz "SHOW MASTER STATUS"<br />
- nutno upozornit že během kopírování musejí klienti na databáze čekat ve frontě<br />
- po dokončení kopírování dat ukončím spojení na konzoli 1, tím vše zas odemknu<br />
- přenesu po sítí nakopírované data na slave server (pokud jsem je rovnou nekopíroval)<br />
- spustím slave mysqld proces<br />
- provedu na slave serveru příkaz CHANGE MASTER s příslušnými parametry, tím se replikace spustí<br />
- je velmi vhodné, aby verze MySQL byla na všech serverech stejná, nebo aspoň kompatibilní</p>
<ul></ul>
<li><strong>Řešení poruch</strong></li>
<p>Čas od času se replikace naruší, ať už chybou síťové komunikace, nebo neočekávaným restartem některého serveru. Vždy je samozřejmě možné provést smazání slave databáze a přenesení dat z masteru, jak je popsáno výše, ale některé situace se dají řešit jednodušeji.</p>
<p>Při přerušení replikace kvůli něčemu na síti obvykle stačí počkat na vypršení timeoutu, nebo na slavu ručně spustit STOP SLAVE IO_THREAD; START SLAVE IO_THREAD;</p>
<p>Pokud se replikace přerušila kvůli chybě při provádění nějakého dotazu, informuje o tom mysql ve výpisu z SHOW SLAVE STATUS\G na slave serveru - operátor pak může vyhodnotit, jestli je dotaz opravdu nutné provést, případně jej může provést ručně. Pak pomocí SET GLOBAL sql_slave_skip_counter = 1 nastaví, aby se problematický dotaz přeskočil, a znovu replikaci spustí.</p>
<p>Pokud nic nezabere, nebo je kvůli porušené slave databázi (např výpadkem proudu) nutné kopírovat vše z masteru, jde taky použít malý workaround - mám-li víc slave serverů, locknu data na jednom z nich a zkopíruju je odtamtud, a z výpisu SHOW SLAVE STATUS\G zjistím i pozice v binárním logu na masteru. Jen pozor, nesplést si to s pozicí v kopii binárního logu na slave.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://tomasm.blog.root.cz/2012/04/26/mysql-master-slave-replikace/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>4</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Je RaspberyPI hoax?</title>
		<link>http://tomasm.blog.root.cz/2012/03/01/je-raspberypi-hoax/</link>
		<comments>http://tomasm.blog.root.cz/2012/03/01/je-raspberypi-hoax/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 01 Mar 2012 09:12:32 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Tomas M</dc:creator>
				<category><![CDATA[Nezařazené]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://tomasm.blog.root.cz/?p=329</guid>
		<description><![CDATA[Miniaturní počítač, který umí přehrát HD video, a to všechno za $25? Moc hezké aby to byla pravda? Řekl bych že to je reálné, ale bez ohledu na to jestli je nebo není, nemůžu se zbavit pocitu, že Raspbery PI je neexistující výmysl. Proč?

Už několikrát byla oznámena dodávka zařízení, ale doteď je nikdo neviděl. Jasně, [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Miniaturní počítač, který umí přehrát HD video, a to všechno za $25? Moc hezké aby to byla pravda? Řekl bych že to je reálné, ale bez ohledu na to jestli je nebo není, nemůžu se zbavit pocitu, že Raspbery PI je neexistující výmysl. Proč?</p>
<ul></ul>
<p>Už několikrát byla oznámena dodávka zařízení, ale doteď je nikdo neviděl. Jasně, na webu najdete pár videí kde to je jakože zapojené do monitoru a hraje se na tom jakože quake III. To ovšem neznamená, že to není fake. Týden co týden se dočítám jen samé výmluvy, proč to ještě není a co tentokrát tomu brání. Nejdřív to měl být začátek roku, pak konec února, a už je březen a výmluvy se stupňují.</p>
<ul></ul>
<p>Nejřív na webu sáhodlouze popisovali, že výroba musela být přesunuta do číny kvůli nemožnosti dosáhnout na požadovanou cenu s britským výrobcem, a najednou ejhle, našli se hned dva kteří budou výrobu zajišťovat.</p>
<ul></ul>
<p>Nejvíc mě udivují výmluvy typu, že nezisková organizace RaspberyPI nemá finance na výrobu víc jak 10 000 kusů ... nebo kapacitu na vyřízení objednávek. Kecy. Není přece nic jednoduššího, než udělat na webu preorder a přihodit k ceně pár dolarů (liber) za poštovné. Když jim sto tisíc lidí zaplatí předem, nevidím důvod proč neobjednat výrobu 100 000 kusů. A že to nezvládnou rozeslat? Kdyby jedno zabalení hotového zařízení do balíčku a označení nálepkou s adresou příjemce zabralo 10 vteřin, tak je to moc. Při třech pracovnících po osmi hodinách zabalí za den 8600 kusů, na poštu se to pak zaveze najednou. Za dva týdny to mají vyřízené.</p>
<ul></ul>
<p>Mám z těch neustálých výmluv zkrátka dost smíšené pocity...</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://tomasm.blog.root.cz/2012/03/01/je-raspberypi-hoax/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>27</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Freesat From Sky</title>
		<link>http://tomasm.blog.root.cz/2012/02/05/freesat-from-sky/</link>
		<comments>http://tomasm.blog.root.cz/2012/02/05/freesat-from-sky/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 05 Feb 2012 12:53:22 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Tomas M</dc:creator>
				<category><![CDATA[Nezařazené]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://tomasm.blog.root.cz/?p=310</guid>
		<description><![CDATA[Asi před rokem jsem si přečetl tenhle návod na sledování placených televizí ze zahraničí. V praxi jde o to, koupit si dekódovací kartu firmy Sky a rozchodit ji ve vašem přijímači pro dekódování vybraných kanálů z pozice 28.2E. Nuže, kartu jsem koupil a rozhodl se to rozchodit. A podařilo se.
Software:

oscam-4685 (pro dekódování z karty)
HTS TVheadend
XBMC
XBMC [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Asi před rokem jsem si přečetl <a href="http://www.digizone.cz/clanky/sledujeme-legalne-placenou-televizi-ze/">tenhle návod</a> na sledování placených televizí ze zahraničí. V praxi jde o to, koupit si dekódovací kartu firmy Sky a rozchodit ji ve vašem přijímači pro dekódování vybraných kanálů z pozice 28.2E. Nuže, kartu jsem koupil a rozhodl se to rozchodit. A podařilo se.</p>
<p>Software:</p>
<ul>
<li>oscam-4685 (pro dekódování z karty)</li>
<li><a href="http://www.root.cz/clanky/tvheadend-streamovani-dvb-c-s-t-do-site/">HTS TVheadend</a></li>
<li>XBMC</li>
<li><a href="http://code.google.com/p/android-xbmcremote/">XBMC remote</a> (ovladač do androidího telefonu)</li>
</ul>
<p>Hardware</p>
<ul>
<li>zotac box (nvidia ion2)</li>
<li><a href="http://www.tevii.com/Products_S650_1.asp">Tevii 650 USB</a></li>
<li><a href="http://shop.olmi.cz/zbozi/1408-smargo-smartreaderplus">SmartGo SmartReaderPlus</a></li>
<li>Telka obrovská jako kráva</li>
</ul>
<p>Momentálně jsem s parabolou 80cm schopen naladit a kartou dekódovat tyto kanály (vybírám jen ty co asi stojí za zmínku, HD kanály jsem zatím nezkoušel ladit, předpokládám že s mojí malou parabolou to nemá valného významu):</p>
<ul>
<li><a href="http://www.channel4.com/">Channel 4</a></li>
<li><a href="http://www.itv.com/itv1/">ITV1</a></li>
<li><a href="http://www.channelaka.tv/">Channel AKA</a></li>
<li><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Motors_TV">MOTORS TV UK</a></li>
<li><a href="http://">PICK TV</a> (bývalej Sky 3)</li>
<li><a href="http://uk.viva.tv/">VIVA</a></li>
<li><a href="http://www.tinypop.com/">Tiny Pop</a> (FTA)</li>
<li><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Kix!_(TV_channel)">Kix</a> (FTA)</li>
<li><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Bliss_(TV_channel)">Bliss</a> (FTA)</li>
<li><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Flava_(TV_channel)">Flava</a> (FTA)</li>
</ul>
<p>Není to zas tak obrovský výběr, ale za jednorázový poplatek za kartu (bez dalších měsíčních nákladů) to ujde. Pro mě nejzajímavější je asi ten Channel 4, kde se dá najít třeba Big Bang Theory a další vtipné seriály (obvykhle i se streamem s anglickými titulky, tudíž pro vylepšení angličtiny ideální). Navíc čas od času vyjde na čtyřce i něco s Derrenem Brownem, což je moje krevní skupina. Dětem občas pustím Tiny pop, když už musí civět na televizi, tak ať se jim aspoň v hlavách zapíše trochu té anglické výslovnosti.</p>
<p>Pokud se rozhodnete dekódovací kartu <a href="http://www.insatinternational.com/freesat.php">koupit</a>, přijde vám jako mě během pár dnů, nicmén nebude zřejmě hned po doručení fungovat. Finta je v tom, že karta potřebuje pro oživení dostat nějakou unikátní EMM zprávu ze satelitu, která ovšem nechodí zas tak často. Co jsem udělal, v první řadě jsem povolil zápis globálních a unikátních EMM na kartu (v oscamu, že) a pak jsem naladil szapem na kanál SKY a nechal to být. Po cca 40ti hodinách (!) přišla unique emm a karta začala dekódovat.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://tomasm.blog.root.cz/2012/02/05/freesat-from-sky/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>5</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Demokracie je nesmysl</title>
		<link>http://tomasm.blog.root.cz/2012/01/04/demokracie-je-nesmysl/</link>
		<comments>http://tomasm.blog.root.cz/2012/01/04/demokracie-je-nesmysl/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 04 Jan 2012 17:39:16 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Tomas M</dc:creator>
				<category><![CDATA[Politika]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://tomasm.blog.root.cz/?p=301</guid>
		<description><![CDATA[Já jsem éru komunistické diktatury zažil jen jako malý, dění kolem sebe jsem moc nevnímal, neb jsem se jako každé jiné dítě zajímal především o své bezprostřední potřeby. Vlastně ani nevím jak se ta diktatura projevovala, ale shodněme se axiomaticky na tom, že to bylo fuj. Převrat v roce 1989 mě zastihl ve čtvrté třídě [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Já jsem éru komunistické diktatury zažil jen jako malý, dění kolem sebe jsem moc nevnímal, neb jsem se jako každé jiné dítě zajímal především o své bezprostřední potřeby. Vlastně ani nevím jak se ta diktatura projevovala, ale shodněme se axiomaticky na tom, že to bylo fuj. Převrat v roce 1989 mě zastihl ve čtvrté třídě základky, to jsem z toho taky ještě moc rozumu nepobral, nicméně jedno bylo jasné už tenkrát. Nějaký režim, zvaný komunismus, hnusný, špatný a zhoubný, měl padnout, a něco úžasného, krásného, svobodného a nového se mělo zrodit - demokracie.</p>
<p>Odborné poučky hovoří o demokracii jako formě vlády, případně státu, ve které je zdrojem moci lid.<br />
Demokracije je buď zastupitelská (současný model asi všude) nebo přímá (o všem rozhoduje každý přímo, např. v referendu).</p>
<p>V současném zastupitelském modelu, který praktikujeme u nás a snad i všude jinde ve světě, vykonává moc vybraná skupina zástupců (rozuměj, politikové). Tenhle systém extrémně nahrává prosazování zájmů jednotlivců na úkor ostatních, což se děje dnes a denně, a já se tomu upřímně ani nedivím. Je tudíž patrno, že zastupitelský systém demokracie v praxi nefunguje nijak dobře. </p>
<p>Mohlo by se tak zdát, že bude-li zdrojem moci přímo lid, problém vyřešíme. Tahle představa není zas tak utopická, internet má doma každý druhý, a situace se bude v každém případě už jen zlepšovat. Náklady na hlasování budou dříve či později téměř nulové, penetrace hlasovacích zařízení připojených k internetu (počítač nebo mobil) už je dávno vyřešená, přímé vládě lidu už defakto dnes nic nebrání. Zkusili jste si to ale představit? Zdrojem moci lid? Jako třeba kdokoli z ulice? Franta Vomáčka z Dlaždičova? Jarmila Buchtová z Horní dolní? Demeter Horvát z Mostu? Tihle všichni? V žádném případě nemám nic proti žádnému povolání, původu, rase, životní situaci nebo (ne)vzdělání. Každý z jmenovaných má stejné právo na to mít se dobře. Ale má každý z jmenovaných dostatečnou rozumovou kapacitu na to, aby mohl rozhodovat o životě ostatních? Odpověď ponechám na váženém čtenáři, ale malinko mu napovím: NE, NEMÁ.</p>
<p>Většina lidí ve státě jsou lidi PRŮMĚRNÍ. Tím se nechci nikoho dotknout, od toho je jednoduše ten průměr, že. Vláda většiny tedy v praxi znamená vladu průměrných. Průměrně chytrých, a také průměrně hloupých. Můj kamarád demokracii vystihl naprosto přesně - demokracie je systém, kdy si dva odhlasují, že je bude třetí živit. A to je přece zrůdnost.</p>
<p>Kdyby někdo snad chtěl naznačovat, že jsem proti svobodě, tak proti tomu se musím předem striktně ohradit. Volil jsem, a v příštích volbách budu volit, stranu <a href="http://www.svobodni.cz/">svobodní</a>. To ovšem nic nemění na faktu, že je třeba i báječnou a skvělou demokracii brát trochu s rezervou, a možná i hleda alternativy. Jak říká reklama google, život je hledání...</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://tomasm.blog.root.cz/2012/01/04/demokracie-je-nesmysl/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>15</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Hra: From Dust</title>
		<link>http://tomasm.blog.root.cz/2011/12/17/hra-from-dust/</link>
		<comments>http://tomasm.blog.root.cz/2011/12/17/hra-from-dust/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 17 Dec 2011 07:33:18 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Tomas M</dc:creator>
				<category><![CDATA[Nezařazené]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://tomasm.blog.root.cz/?p=291</guid>
		<description><![CDATA[Hry si obvykle nekupuju, defakto hry obvykle nehraju. Ale čas od času je třeba udělat vyjímku, zvlášť když tytul stojí za to.
Když se před pár lety objevil Prince of persia (Warior Within) na počítači mého o 10 let mladšího bratra (a krom něj ještě i nějaký uTorrent nebo co, nechápu kde se to tam všechno [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Hry si obvykle nekupuju, defakto hry obvykle nehraju. Ale čas od času je třeba udělat vyjímku, zvlášť když tytul stojí za to.</p>
<p>Když se před pár lety objevil Prince of persia (Warior Within) na počítači mého o 10 let mladšího bratra (a krom něj ještě i nějaký uTorrent nebo co, nechápu kde se to tam všechno vzalo), nadchnul mě princ od UBIsoftu natolik, že jsem si v jejich eShopu objednal fyzická CD všech (v té době už celkem tří) dostupných pokračování. I s poštovným to vyšlo na pár tisíc, ale čert to vem, zábava zaručena (asi na 14 dní). Od té doby uplynulo už hodně vody v naší místní řece Desná, a tak přišel čas na ubisoftí stránky opět zavítat.</p>
<p>Čekalo mě milé překvapení - po letech konečně vydali From Dust, hru, kde se každý stává bohem. Byť jsem zarytý ateista, tohle jsem musel mít. A o co milejší bylo moje překvapení, když jsem zjistil že je možné hru stáhnout za nějakých 11 eur (280 korun? zadarmo!)</p>
<p>Nuže vytáhl jsem kreditku (teda spíš otevřel notepadem soubor kde mám číslo napsané) a můj nový virtuální boží život mohl pomalu započít. Teda dost pomalu, stáhnout giga a půl nebylo hned <img src='http://tomasm.blog.root.cz/wp-includes/images/smilies/icon_smile.gif' alt=':)' class='wp-smiley' /> </p>
<p>Instalace: 1400 MB<br />
Automatický update při prvním startu: 109 MB<br />
Požitek ze hry: k nezaplacení</p>
<p>V různých diskusích si hráči dost stěžovali na špatné ovládání hry (resp varianty pro PC). Byť má ovládání k ideálu daleko, zas taková katastrofa není. Jen je třeba používat wheel a kouknout do nastavení, jaké vlastně klávesy dělají jaké akce. Samozřejmě si vše může hráč předefinovat ku obrazu svému. Moje grafická karta dost podstatně nestíhá, což trochu kazí dojem, holt 1920x1080 už je na ni dost. Ale jinak při středním rozlišení všechno šlape plynule. Příběhová linie je trochu krátká, ale vcelku nápaditá.</p>
<p>Škoda jen, že ubisoft nenapadlo dovolit hráčům vytvářet vlastní mapy a sdílet je po internetu, jako třeba u little big planet. Tak snad příště.<br />
Vynaložených 280ti korun každopádně nelituju <img src='http://tomasm.blog.root.cz/wp-includes/images/smilies/icon_smile.gif' alt=':)' class='wp-smiley' /> </p>
<p><img src="http://static9.cdn.ubi.com/en-GB/images/FROM-DUST_S_013_Arrivaltcm2116343.jpg" width="600" alt="" /></p>
<p><img src="http://static9.cdn.ubi.com/en-GB/images/FROM-DUST_S_020_Sand_Sheretcm2116357.jpg" width="600" alt="" /></p>
<p><img src="http://static9.cdn.ubi.com/en-GB/images/FROM-DUST_S_012_Totemtcm2116341.jpg" width="600" alt="" /></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://tomasm.blog.root.cz/2011/12/17/hra-from-dust/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>9</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jeden nepovedený útok</title>
		<link>http://tomasm.blog.root.cz/2011/10/13/jeden-nepovedeny-utok/</link>
		<comments>http://tomasm.blog.root.cz/2011/10/13/jeden-nepovedeny-utok/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 13 Oct 2011 12:48:17 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Tomas M</dc:creator>
				<category><![CDATA[MySQL]]></category>
		<category><![CDATA[Nezařazené]]></category>
		<category><![CDATA[http]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://tomasm.blog.root.cz/?p=285</guid>
		<description><![CDATA[Kdysi dávno jsem u kamaráda viděl, jak se hlásil do phpMyAdminu na jeho serveru. Zadal nějakou naprosto šílenou URL a byl tam, žádné přihlašování. Je tajná URL adresa k webovskému administračnímu rozhraní (k čemukoli) dostatečným zabezpečením? Samozřejmě že není, ale je to úplně jedno. Pokud k danému adminu přistupujete přes HTTP, je to naprosto totožné [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Kdysi dávno jsem u kamaráda viděl, jak se hlásil do phpMyAdminu na jeho serveru. Zadal nějakou naprosto šílenou URL a byl tam, žádné přihlašování. Je tajná URL adresa k webovskému administračnímu rozhraní (k čemukoli) dostatečným zabezpečením? Samozřejmě že není, ale je to úplně jedno. Pokud k danému adminu přistupujete přes HTTP, je to naprosto totožné jako přihlášení s funkčním heslem přes web form nebo přes HTTP autentizaci - ve všech případech se po drátě posílají nešifrovaná data, a tudíž i nešifrované heslo (či tajný název adresáře).</p>
<p>Jediný drobný rozdíl, který by vás snad mohl od takovéhohle "zabezpečení" odradit je, že narozdíl od POST dat z formuláře nebo "Authorization: Basic" hlavičky se bude vaše "tajné" url zřejmě ukládat do nějakého logu po cestě, především pokud Váš provider používá proxy (což nemusíte ani vědět).</p>
<p>Je až s podivem, kolik lidí ale <a href="https://www.google.com/search?q=%22phpMyAdmin%20is%20more%20friendly%20with%20a%20frames-capable%20browser%22">phpMyAdmin nechá dokonce na "netajném" (uhádnutelném) URL</a>. Dnes jsem při prohlídce error logu natrefil na bota, který zkoušel umístění mého phpMyAdminu uhádnout. Tyhle všechny adresáře zkoušel (všimněte si, že po sobě nechal podpis. Znáte někdo ten tool který to hádání provádí? podělte se v komentářích):</p>
<p>/home/www/w00tw00t.at.blackhats.romanian.anti-sec:)<br />
/home/www/bazapma<br />
/home/www/my<br />
/home/www/cp<br />
/home/www/admin/cp<br />
/home/www/MyAdmin9<br />
/home/www/tools<br />
/home/www/tools<br />
/home/www/_admin<br />
/home/www/_myadmin<br />
/home/www/_scripts<br />
/home/www/_admin<br />
/home/www/3rdparty<br />
/home/www/PHPMYADMIN<br />
/home/www/PMA<br />
/home/www/PMA2005<br />
/home/www/SQL<br />
/home/www/SSLMySQLAdmin<br />
/home/www/admin/phpmyadmin<br />
/home/www/admin/pma<br />
/home/www/admin/scripts<br />
/home/www/bbs<br />
/home/www/cpadmin<br />
/home/www/cpadmindb<br />
/home/www/cpanelmysql<br />
/home/www/cpanelphpmyadmin<br />
/home/www/cpanelsql<br />
/home/www/cpdbadmin<br />
/home/www/cpphpmyadmin<br />
/home/www/db<br />
/home/www/dbadmin<br />
/home/www/myadmin<br />
/home/www/mysql<br />
/home/www/mysqladminconfig<br />
/home/www/mysqlmanager<br />
/home/www/p<br />
/home/www/pMA<br />
/home/www/php-my-admin<br />
/home/www/php-myadmin<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.2.3<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.2.6<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.5.1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.5.4<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.5.5-pl1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.5.5-rc1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.5.5-rc1config<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.5.5-rc2<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.5.5<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.5.6-rc1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.5.6-rc2<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.5.6<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.5.7-pl1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.5.7<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.0-alpha<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.0-alpha2<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.0-beta1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.0-beta2<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.0-pl1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.0-pl2<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.0-pl3<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.0-rc1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.0-rc2<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.0-rc3<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.0<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.1-pl1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.1-pl2<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.1-pl3<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.1-rc1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.1-rc2<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.2-beta1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.2-pl1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.2-rc1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.2<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.3-pl1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.3-rc1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.3<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.4-pl1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.4-pl2<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.4-pl3<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.4-pl4<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.4-rc1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.6.4<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.7.0-beta1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.7.0-pl1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.7.0-pl2<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.7.0-rc1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.7.0<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.8.0-beta1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.8.0-rc1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.8.0-rc2<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.8.0.1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.8.0.2<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.8.0.3<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.8.0.4<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.8.0<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.8.1-rc1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.8.1<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.8.2<br />
/home/www/phpMyAdmin-2<br />
/home/www/phpMyAdmin<br />
/home/www/phpMyAdmin2<br />
/home/www/phpadmin<br />
/home/www/phpmanager<br />
/home/www/phpmy-admin<br />
/home/www/phpmya<br />
/home/www/phpmyadmin<br />
/home/www/phpmyadmin1<br />
/home/www/phpmyadmin2<br />
/home/www/pma<br />
/home/www/pma2005<br />
/home/www/roundcube<br />
/home/www/scripts<br />
/home/www/sl2<br />
/home/www/sqladmin<br />
/home/www/sqlmanager<br />
/home/www/sqlweb<br />
/home/www/typo3<br />
/home/www/web<br />
/home/www/web<br />
/home/www/webadmin<br />
/home/www/webdb<br />
/home/www/websql<br />
/home/www/xampp<br />
/home/www/~<br />
/home/www/pmy<br />
/home/www/published<br />
/home/www/wbsadmin<br />
/home/www/vhcs2<br />
/home/www/tools<br />
/home/www/phpadmin<br />
/home/www/phpMyAdmin-2.11.4<br />
/home/www/administrator<br />
/home/www/Admin<br />
/home/www/phpmyadmin_old<br />
/home/www/phpmyadmino-ld<br />
/home/www/test<br />
/home/www/my<br />
/home/www/databaseadmin<br />
/home/www/admm<br />
/home/www/admn</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://tomasm.blog.root.cz/2011/10/13/jeden-nepovedeny-utok/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>18</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Opravdoví linuxáci používají {vim,emacs,mcedit,WTF}</title>
		<link>http://tomasm.blog.root.cz/2011/09/28/opravdovi-linuxaci-pouzivaji-vimemacsmceditwtf/</link>
		<comments>http://tomasm.blog.root.cz/2011/09/28/opravdovi-linuxaci-pouzivaji-vimemacsmceditwtf/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 28 Sep 2011 06:53:06 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Tomas M</dc:creator>
				<category><![CDATA[Nezařazené]]></category>
		<category><![CDATA[Vtip]]></category>
		<category><![CDATA[blog]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://tomasm.blog.root.cz/?p=275</guid>
		<description><![CDATA[Před pár dny jsem publikoval blog post, ve kterém jsem poukazoval na některé featury editoru mcedit. Pod článkem se strhla téměř bouřlivá diskuse, kde opravdoví linuxáci a opravdoví programátoři vyzdvyhovali jimi preferované editační nástroje a zavrhovali vše ostatní. Chování téměř typické, ani já nedám dopustit na svůj editor, prostě proto že ho používám nejvíc a [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Před pár dny jsem publikoval blog post, ve kterém jsem poukazoval na některé featury editoru mcedit. Pod článkem se strhla téměř bouřlivá diskuse, kde opravdoví linuxáci a opravdoví programátoři vyzdvyhovali jimi preferované editační nástroje a zavrhovali vše ostatní. Chování téměř typické, ani já nedám dopustit na svůj editor, prostě proto že ho používám nejvíc a tudíž si s ním nejlíp poradím. Nicméně, celou tuhle hloupou válku o to, čí editor je lepší, vystihuje následující komix:</p>
<blockquote></blockquote>
<p><img src="http://www.abclinuxu.cz/images/clanky/xkcd/xkcd-378_czech.png" width="690" alt="opravdoví programátoři používají ..." /></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://tomasm.blog.root.cz/2011/09/28/opravdovi-linuxaci-pouzivaji-vimemacsmceditwtf/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>22</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Nejlepší textový editor &#8211; mcedit</title>
		<link>http://tomasm.blog.root.cz/2011/09/22/nejlepsi-textovy-editor/</link>
		<comments>http://tomasm.blog.root.cz/2011/09/22/nejlepsi-textovy-editor/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 22 Sep 2011 07:41:04 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Tomas M</dc:creator>
				<category><![CDATA[Desktop]]></category>
		<category><![CDATA[Filesystémy]]></category>
		<category><![CDATA[Midnight Commander]]></category>
		<category><![CDATA[Server]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://tomasm.blog.root.cz/?p=258</guid>
		<description><![CDATA[Článek o Midnight Commanderu, který dnes vyšel na rootu, mě inspiroval k napsání tohohle blog postu. Považuju Midnight Commander za tu nejlepší věc, kterou v Linuxu můžete najít. Používám ho i v Xkách, protože mi přijde přívětivější a použitelnější než všechny ty krusadery a dolphiny. Možná jde o sílu zvyku z dob DOSu a nortonu, [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Článek o Midnight Commanderu, který dnes vyšel na rootu, mě inspiroval k napsání tohohle blog postu. Považuju Midnight Commander za tu nejlepší věc, kterou v Linuxu můžete najít. Používám ho i v Xkách, protože mi přijde přívětivější a použitelnější než všechny ty krusadery a dolphiny. Možná jde o sílu zvyku z dob DOSu a nortonu, to uznávám <img src='http://tomasm.blog.root.cz/wp-includes/images/smilies/icon_smile.gif' alt=':)' class='wp-smiley' />  Zvyk je železná košile, znáte to.</p>
<p><strong>Ale nejdůležitějším důvodem, proč MC používám, je mcedit, tedy vestavěný textový editor.</strong></p>
<blockquote></blockquote>
<p>Proč je tak skvělý a báječný? Důvodů je mnoho:</p>
<blockquote></blockquote>
<li>Live FTP editace</li>
<p>Midnight editor umí spolupracovat s midnight commanderem a online editovat soubory přímo po FTP. Jestli jste někdy něco měnili na vzdáleném serveru pomocí FTP, jistě víte jaký je to opruz - stáhnout, otevřít kopii v editoru, upravit, uložit, uploadnout zpět na FTP. Midnight tohle řeší za Vás, soubor lze editovat "přímo". Při uložení (F2) se midnight v případě potřeby znovu sám na FTP server naloguje, došlo-li k odhlášení timeoutem, a soubor uploadne, aniž byste museli opouštět editor. Úžasné. Jen pozor pokud dojde při přenosu k poruše na síti, a soubor se neuploadne celý - v takovém případě je důležité neopouštět editor a uložení opakovat, jinak vám zůstanou slzy pro pláč a necelý (nebo nulový) soubor na FTP. Stalo se mi asi jen jednou v životě, ale je důležité o tomhle případu vědět.</p>
<blockquote></blockquote>
<li>Sloupcový blok</li>
<p>Označení textu se v MC editoru provádí buďto myší, nebo přes klávesy F3-šipky-F3. První F3 tedy určí začátek bloku, šipkami dojedete na konec a konec označíte zase F3. Tímhle se ale označuje souvislý (lineární) kus textu. Podobně jde označit SLOUPEC, a to za pomocí Shift+F3. S bloky pak je možné dále pracovat - kopírovat je na pozici kurzoru pomocí F5, přenést pomocí F6, smazat F8, uložit do externího souboru Ctrl+F, atd.</p>
<blockquote></blockquote>
<li>Buffer pro kopírování dat mezi soubory</li>
<p>Čas od času je třeba část kódu přenést mezi několika soubory. Jedna z možností je v jednom souboru označit blok a uložit ho do externího souboru, v dalším kroku pak blok z tohoto souboru načíst. MC editor nám celý tenhle postup podstatně usnadňuje tím, že nám nabízí takzvaný clipfile, u mě ~/.mc/cedit/cooledit.clip. Ctrl+Insert uloží do, Shift+Insert vybere z něj a vhodí zpět do editoru. Alternativně, pokud už tyhle klávesy máte nabindované na něco jiného třeba v Xkách, nebo pracujete v mc z windows přes putty (a Shift+Ins vkládá buffer windows místo clipfile), je možné použít Ctrl+F Enter, a Shift+F5 Enter</p>
<blockquote></blockquote>
<li>Undo - briliantní řešení</li>
<p>Textový editor v Midnight commanderu umí jednu další zásadní věc, kterou jsem neviděl u žádného jiného textového editoru, EVER. Vlastně je to HLAVNÍ featura kvůli které MC editor používám dnes a deně asi 10 hodin v kuse. Jde o UNDO pomocí Ctrl+U. Řeknete si asi, undo má každý editor. Omyl, takovéhle undo ne. Midnight editor totiž undo aplikuje i na pohyb kurzoru!</p>
<p>Jak toho využít? Například se při psaní kódu chcete podívat o kus výš nebo níž. Žádný problém, šipkami a PgUp PgDn odstránkujte kam potřebujete, pak jen párkrát Ctrl+U a máte kurzor zpátky přesně tam odkud jste vyšli. Chcete se vrátit ke stavu editoru v určitém okamžiku? Stačí přidržet Ctrl+U. Editační kroky se vracejí po znacích, tudíž můžete vrátit zpět jen přesně tolik znaků kolik chcete, a ne třeba celou půlminutu zpět. K NEZAPLACENÍ. Jak si jednou na tohle zvyknete, už není cesta zpět <img src='http://tomasm.blog.root.cz/wp-includes/images/smilies/icon_wink.gif' alt=';)' class='wp-smiley' /> </p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://tomasm.blog.root.cz/2011/09/22/nejlepsi-textovy-editor/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>35</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Pozor na dotykové obrazovky</title>
		<link>http://tomasm.blog.root.cz/2011/09/05/pozor-na-dotykove-obrazovky/</link>
		<comments>http://tomasm.blog.root.cz/2011/09/05/pozor-na-dotykove-obrazovky/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 05 Sep 2011 07:05:59 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Tomas M</dc:creator>
				<category><![CDATA[Nezařazené]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://tomasm.blog.root.cz/?p=251</guid>
		<description><![CDATA[Před pár týdny jsem si koupil dotykový monitor. Především kvůli dětem, aby se jim hry jako pexeso hrály lépe, neb jsou ještě malé a s myší trochu zápasí. První dojmy byly děsivé, protože systém Windows 7 nějak špatně inicioval ovladače, a než jsem poprvé restartoval, vypadalo to, že se s funkcí dotyku nebude dát normálně [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Před pár týdny jsem si koupil dotykový monitor. Především kvůli dětem, aby se jim hry jako pexeso hrály lépe, neb jsou ještě malé a s myší trochu zápasí. První dojmy byly děsivé, protože systém Windows 7 nějak špatně inicioval ovladače, a než jsem poprvé restartoval, vypadalo to, že se s funkcí dotyku nebude dát normálně fungovat. Restart to ale spravil, jak už je v kraji zvykem.</p>
<p>Musím konstatovat, že po porodních bolestech se vše s Windows 7 zkamarádilo a funguje nadmíru dobře.</p>
<p>Včera, když se děti dívaly na HBO na Shreka (Zvonec a konec), jsem nechal počítač (a tedy i monitor) chvíli bez dozoru. Odešel jsem od něj a nechal jako aktivní browser s PHPMyAdminem a SSH, obojí přihlášené s právy roota. V místnosti byla tma (neb ve světle já zásadně nepracuji), ale otevřené okno a svit monitoru přece jen přilákalo nebezpečí z venku. Nebyl to sice netopýr, jako minulý týden, který mi děsí děti ještě dnes, ale byla to moucha.</p>
<p>Přišel jsem zrovna ve chvíli, kdy si poletovala před monitorem a sedla na něj. Světe div se, ona klikla! Pak chvíli lezla, a klikání pokračovalo!</p>
<p>Odehnal jsem ji těsně před tlačítkem DROP DATABASE.<br />
No napadlo by vás, že může hloupá moucha klikat? O dva kliky navíc a byl bych bez práce. Teda spíš bych měl na dva dny o práci vystaráno, obnovit zálohu a všechno rozchodit od začátku.</p>
<p>Takže ponaučení: pozor na dotykové obrazovky a klikající mouchy!<br />
Musím si asi zvyknout zamykat plochu pokaždé, když od toho na chvíli odejdu. To se zas tak často nestává, BTW <img src='http://tomasm.blog.root.cz/wp-includes/images/smilies/icon_smile.gif' alt=':)' class='wp-smiley' /> </p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://tomasm.blog.root.cz/2011/09/05/pozor-na-dotykove-obrazovky/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>19</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>

